Osobní profil

Josef Winkler, DiS.

Moje Motto

Nikdy to nevzdávej

Narozen: 14. 5. 1977 v Brně
Bydliště: Brno
Hendikep: poporodní dětská mozková obrna

Vzdělání: Vyšší odborná škola obchodní, Brno, Pionýrská 23, obor Zahraniční obchod
Zaměstnání: samostatný kontrolor, interní auditor

Na čem závodím: tricykly na míru od Rudyho Bauera

Můj příběh

Mám štěstí

Od narození mám dětskou mozkovou obrnu. Objevili ji až po roce a původní prognóza byla, že nikdy nebudu chodit. Mám ale štěstí na rodiče a výborné rodinné zázemí. Máma se mi neuvěřitelně věnovala, cvičila se mnou, nebála se vyzkoušet tehdejší novinku akupunkturu a díky tomu jsem ve čtyřech letech začal chodit. Od svých dvou let každoročně jezdím do lázní v Teplicích v Čechách.

Štěstí, které se velkou měrou zasloužilo o můj současný zdravotní stav a zároveň o úspěšnou sportovní kariéru, mělo také podobu docenta Václava Smetany z pražské Fakultní nemocnice v Motole. Právě on mi po sérii operací obou dolních končetin doporučil v rámci rehabilitace kolo. Když se ukázalo, že klasické nepřipadá v úvahu, protože vyžaduje udržení rovnováhy, zmínil se, že v zahraničí existují „tříkolky pro dospělé“. V té době u nás nic takového nebylo, ale můj táta měl naštěstí možnost pořídit mi tricykl v Rakousku a už v roce 1993 jsem mohl začít jezdit.

Nezbytnou podmínkou mého každodenního fungování je pravidelné cvičení, ale protože jsem hrozně líný, hledal jsem jinou alternativu. Trénovat na tricyklu jsem vlastně začal, abych nemusel cvičit.

Touto shodou šťastných okolností jsem v České republice úplně první, kdo na tricyklu závodil (poprvé v roce 1995 mezi poli nedaleko Litoměřic).

Tricyklistika není jen styl života a radost z pohybu, volnosti, ale stala se pro mě nenahraditelnou pro zvládání běžného rodinného a pracovního života.